Proběhne rekonstrukce na Blobu, hlavně u článků, recenzí a povídek.

Moje povídka

15. září 2009 v 20:10 | Evik:D
Povídka: Daleká cesta
Tento příběh začíná jednoho dne na školním výletě!! Naše paní učitelka na dějepis vždy říká "Historie to jsou naše kořeny a o tom byste měly vědět nejvíc!!" No a tak nám pořídila dvoudenní výlet na máské památky otrava budeme přenocovat ve stanech přímo u nich. Polovina naší třídy bude Strach bez sebe. Né že bych byla nějak statečná ale stejně na strašidla ani duchy nevěřím. Nejsem zrovna takovej tem Fantas nadšenec!! Ale stejně !
"Tak slečna Lenová nám poví co jsem teď říkala!" (Průvodce nemáme páč naše učitelka je génius!) "No tak právě jste vyprávěla o mamutech kteří bydlí na severním pólu" " Tak zaprvé probíráme Máje a jejich kulturu a ne mamuty kteří již vyhynuli!" "Aku Lenová
měla byste dávat pozor protože pochybuji že byste tyto zříceniny ještě někdy navštívila!!"( no to myslí správně nač čumět na rozbořený kameny co se válej v poli!!)
Po třech hodinách umírání nudou nám dala rozchod a informace kde budou umístěny stany a v kolik je večerka. Navečír u ohně když jsme si opékaly buřty tak jsme si vyprávěly historky a když přišla řada na paní učitelku tak jsme čekaly nudný výklad , ale spletly jsme se ! Historka: Říká se že zde kdysi dávno
žil muž který dokázal ovládat prostor a čas a že zde zanechal své celoživotní dílo, bránu která dokáže přenášet do jiných dimenzí . Ten muž byl zabyt dříve než mohl zapsat polohu oné brány a dokončit ji. Poté bylo město srovnáno se zemí a jeho pokus je zde někde pohřben dodnes. "A paní učitelko jak to víte když o tom není jediný
záznam" "Víš od čeho jsou pověsti??" " Aby se povídaly a poslouchaly"
Tu noc jsem nemohla zamhouřit oka páč jsem pořád přemýšlela o té povídce co říkala paní učitelka. Asi o půlnoci jsem potřebovala na WC vylezla jsem ven a že jdu dál od tábora třeba pak budu líp spát. Byl úplněk a měsíc byl vysoko na obloze a nádherně svítil takže jsem viděla skoro jako ve dne. Došla jsem k nějaký rujně jako že vykonám potřebu a půjdu zpátky. Bylo to tam vážně děsivé. Když už jsem odcházela všimla jsem si něčeho na zemi.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikolka:* Nikolka:* | 15. září 2009 v 20:31 | Reagovat

pěkný pokráčko...chci pokráčko ...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama